Společnost Torola electronic byla založena v roce 1991. Od počátku je orientována na vlastní vývoj, prodej a servis elektronických zařízení. Zabývá se zakázkami pro velké výrobce i vývojem vlastních produktů, jako jsou například taxametry. Svou produkci realizovala zpočátku kooperací s výrobními firmami, koncem devadesátých let si ale pořídila nové technologie a prostory, což jí umožnilo realizovat vlastní výrobu, vyvinout další produkty a uspět s nimi na českém i evropském trhu. V případové studii vás seznámíme s genezí výběru a implementace nového informačního systému, který v současnosti pomáhá zlepšovat hlavní ekonomické ukazatele firmy.

Sledování provozu vozidel a taxametry

Společnost Torola electronic vyrábí sedmdesát procent produkce na export, a to jak v rámci investičních celků externích dodavatelů, tak z hlediska dodávek vlastních výrobků. Do poslední uvedené skupiny patří zejména Truck Data Memory (TDM), neboli systém sledování provozu vozidel využívající datové řízení přes GPRS. Ten může sloužit i jako záznamník provozu strojního zařízení nebo dopravního prostředku. Celý systém TDM je chráněn jako průmyslový vzor a v současnosti představuje klíčový produkt firmy.

Druhým hlavním výrobkem jsou elektronické taxametry, které Torola electronic vyvíjí a prodává již od počátku devadesátých let. Společnost vlastní osm typových certifikátů na tato měřidla a nyní je jejich jediným výrobcem na území ČR.

Jak udržet vysokou konkurenceschopnost

Základním předpokladem pro udržení vysoké konkurenceschopnosti je průběžně investovat do moderních výrobních technologií, které pomáhají firmě udržet krok se světovým vývojem v oblasti elektrotechniky a elektroniky. Dalším důležitým faktorem jsou všestranně vzdělaní lidé, kteří se mohou vzájemně zastupovat na více pracovních pozicích. To umožňuje firmě být vysoce operativní a například plnit menší zakázky v řádu dnů.

Spojení špičkových technologií a zkušených pracovníků umožňuje zavádět metody řízení, které se pak samy o sobě stávají konkurenční výhodou. Jednou z nejdůležitějších je tzv. traceabilita, neboli systém sledování výroby umožňující vytvářet genealogii produktu, dohledávat jeho konkrétní komponenty a zdroje podílející se na jejich vzniku. V případě výrobních operací v Torola electronic jde především o pracovníky, neboť právě lidé generují nejvíce chyb při výrobním procesu.

Konkurenční výhodu pak může představovat i samotný informační systém, zvláště když podporuje svými funkcemi metody řízení, jako je traceabilita. Podívejme se nyní, jak se s jeho výběrem a nasazením společnost Torola electronic vypořádala.

První fáze výběru IS skončila neúspěchem

Tak jako mnoho jiných podobných společností, i Torola electronic používala nejprve jednoduchý účetní systém na bázi DOS, s nímž bylo možné řídit i některé další agendy včetně výroby. Ten však byl technologicky a funkčně velmi limitovaný, což se projevilo v období expanze, kdy přestal firmě dostačovat a nebylo možné jej dále rozvíjet. Kromě toho sílily požadavky na pokrytí a integraci dalších podnikových procesů, zejména nákupu a technické přípravy výroby, které byly doposud řízeny pomocí excelovských tabulek. Rozhodnutí o pořízení zcela nového ERP systému tak již nestálo nic v cestě.

První pokus o nalezení vhodného informačního systému se uskutečnil v roce 2006. Firma ale nezvolila cestu profesionálního transparentního výběru generálního dodavatele celého ERP systému. Vedení firmy uvažovalo o dílčím systému řízení výroby, který by se napojil na ERP aplikaci. Nakonec se ukázalo, že takovýto postup není vhodný a projekt nebyl realizován. V roce 2007 pak bylo uskutečněno řádné výběrové řízení, tentokrát v rámci dotačního programu ICT v podnicích. V něm zvítězil dodavatel informačního systému SAP Business One. Pokus o nasazení této aplikace však skončil naprostým neúspěchem, proto se vedení firmy rozhodlo celý projekt zrušit a vypsat nové výběrové řízení.

O vítězném řešení rozhodla vstřícnost konzultantů

Po složitých peripetiích, jimž se Torola electronic při svém rozhodování o výběru dodavatele a informačního systému nedokázala vyhnout, nakonec nejlépe uspěla společnost Karat Software. Tomáš Havlík, jednatel společnosti Torola electronic, k tomu uvádí: „Potěšil nás především vstřícný přístup konzultantů a jejich ochota věnovat nám čas k vysvětlení všech podrobností nabídky i možností samotné aplikace. U té jsme ocenili především intuitivní uživatelské rozhraní a jednoduché ovládání. Vyjádření k použitelnosti aplikace jsme přitom požadovali od všech budoucích klíčových uživatelů v naší firmě, z nichž většina hlasovala právě pro informační systém KARAT.“

„Zvažovali jsme také, zda dodavatel odpovídá svou velikostí a zkušenostmi naší firmě. Vyhovuje nám, že není ani garážovou firmou jednoho muže, která by se k nám chodila učit, ani velkou IT korporací, pro niž bychom nebyli zákazník s odpovídajícím významem. Karat Software má za sebou také určitou historii a implementační projekty, které prokazují jeho erudici,“ doplňuje důvody výběru Tomáš Havlík.

Jak jsme si poradili s překážkami implementace

Informační systém Karat byl předán do ostrého provozu po deseti měsících od podpisu smluv. Delší dobu zavádění zapříčinila snaha řešit více problémů najednou. Současně se zaváděním informačního systému se pokoušel realizační tým nasadit také systém traceability, což se nakonec ukázalo jako nereálné. Časový skluz přiměl odpovědné pracovníky k tomu, aby vyměnili vedoucího projektu a realizační tým a projekt rozdělili do více etap. Po té se již začalo rychle postupovat „správným směrem“.

Schopnost najít východisko z této složité situace se nakonec všem vyplatila. Projekt úspěšně dokončili zkušení konzultanti společnosti ZAS Group, která patří mezi nejvýznamnější implementační a vývojové partnery Karat Software.

V první etapě byl nasazen systém Karat Advance pro 25 současně pracujících uživatelů. Pokryty byly všechny klíčové procesy včetně tzv. velké výroby. Druhá etapa projektu byla realizována v rámci druhé výzvy dotačního programu ICT v podnicích. Během ní byla zavedena již zmíněná traceabilita do prostředí systému Karat. Počet současně pracujících uživatelů se rozšířil na třicet a celá etapa byla ukončena k 31. prosinci 2009.

 

 

torola-02
Obr. 1: Realizace traceability v informačním systému Karat – Průběh DPS (deska plošných spojů)
s UČD (unikátní číslo DPS) od nalepení štítku s tímto kódem UČD až po příjem DPS
na sklad hotových výrobků

Doporučení a zkušenosti z implementačního projektu

„Dnes již víme, že podstatou úspěšné implementace je přesně znát její cíle a umět si je v čase správně rozvrhnout. Přitom se samozřejmě nelze obejít bez kvalitně provedené procesní analýzy a stanovení hlavních priorit řešení i dílčích požadavků. Analýza by rovněž měla dát odpověď na otázku, jak správně propojit jednotlivé procesy a optimalizovat hodnototvorný řetězec i navazující agendy jako celek,“ shrnuje své zkušenosti Tomáš Havlík.

„Kdybych měl nyní řešit nový implementační projekt, raději bych se obrátil na nezávislou poradenskou firmu, která by mi zpracovala nejen procesní analýzu, ale pomohla i s výběrem informačního systému a jeho dodavatele. Lidé ve výrobním podniku by se měli věnovat činnosti, které nejlépe rozumí, a specializované služby přenechat odborníkům. Opačný postup nakonec přinese spíše velké časové ztráty a vyšší náklady,“ uzavírá svá doporučení k výběru a nasazení systému Tomáš Havlík.

Přínosy jsou zřejmé i v měřitelných ekonomických ukazatelích

Přínosy implementace informačního systému Karat jsou patrné ve všech oblastech podniku. Z hlediska vedení firmy je důležité zlepšení jak měkkých ukazatelů, tak tvrdých metrik. K těm prvně jmenovaným patří především spokojenost uživatelů. „Naši zaměstnanci používají informační systém jako skutečný pracovní nástroj. Dokážou z něj získat potřebné informace a nové údaje pořizují vždy na jednom místě. Všechny podnikové agendy jsou vzájemně provázány a uživatelé pracují nad společnou datovou základnou. Systém tak poskytuje jednotnou verzi pravdy na všech svých výstupech,“ uvádí Tomáš Havlík.

Nasazení integrovaného ERP systému pomohlo výrazně zlepšit kvalitu práce v nákupu, technologii a dalších podnikových úsecích. Měřitelné efekty implementace pak byly dosaženy ve výrobě, což úzce souvisí se zavedením traceability do informačního systému. Produktivita práce dělníků v provozu vzrostla z původních sedmdesáti na současných devadesát procent. Vedení společnosti má k dispozici přesně zmapovaný pracovní den v jednotlivých profesích a může podle něj modifikovat příslušné výkonnostní normy i odměňování.

Další přínosy spočívají v přesné a včasné informovanosti zákazníků. „Ze systému jsme nyní schopni okamžitě zjistit, v jakém stavu je realizace konkrétní zakázky a kdy lze předpokládat její dokončení. Rovněž můžeme ověřit stav výroby každé komponenty, a to až na úroveň jednotlivých operací,“ hodnotí dostupnost údajů o zakázkách Tomáš Havlík.

Další rozvoj systému a plány do budoucna

V současné době probíhá implementace systému Karat také v mateřské společnosti Torola design, která kromě vývoje zajišťuje veškerý obchod a servis. V rámci třetí výzvy dotačního programu ICT v podnicích firma rozšiřuje funkčnost některých již nasazených modulů, zavádí systém pro řízení dokumentů a portálové řešení na bázi produktu Microsoft SharePoint. Webové rozhraní bude určeno především pro zákazníky, kteří již nebudou muset volat do firmy, ale zjistí stav své zakázky a příslušné podrobnosti přímo z portálu napojeného na Karat.

Vedení společnosti do budoucna předpokládá zavedení systému řízení pracovních toků (workflow), nadstavby Manažer a dokončení projektu zaměřeného na rozšíření možností traceability až na provozní úroveň strojního zařízení. Ve firmě se nyní intenzivně pracuje na sběru dat ze strojů, jejich napojení na systém traceability tak, aby bylo možné zjistit, v jakém režimu se nachází konkrétní automat, a neustále upřesňovat rodokmen výrobku.

 

Petr Sodomka
Autor je docentem Fakulty podnikatelské VUT v Brně, předsedou Centra pro výzkum informačních systémů a jednatelem poradenské společnosti CVIS Consulting.