specialista na plánování zakázkové výroby

SyteLine a jeho uplatnění v průmyslu

SyteLine nachází uplatnění především ve středně velkých podnicích s diskrétní výrobou, montáží a vývojem na zakázku, pro něž je také primárně vyvíjen. Přitom je schopen pokrýt jak dávkové řízení výroby prostřednictvím výrobních příkazů, tak i opakovanou hromadnou a sériovou výrobu, a to buď na základě rozvrhu výroby, nebo v některých případech řízením položek systémem kanban.

Systém tedy disponuje jak rozsáhlou špičkovou funkcionalitou pro řízení operativních výrobních aktivit, tak i speciální nadstavbou určenou pro pokročilé plánování a rozvrhování výroby (SyteLine APS). Ta je již plně zakomponována do celého podnikového řešení a je jádrem pro jakékoliv plánování. Systém lze dále rozšířit o podporu řízení vztahů se zákazníky (SyteLine CRM) a manažerského rozhodování (SyteLine BI využívající funkčnosti na bázi Cognos).

I přes uvedenou specializaci na oblast diskrétní výroby jsou možnosti SyteLine skutečně široké. Dokáže pokrýt všechny klíčové interní procesy firmy, externí procesy směrem k zákazníkům a dodavatelům a vrcholové rozhodování. Proto také tento produkt po právu řadíme mezi plnohodnotné all-in-one ERP systémy.

Pozice na českém i světovém trhu

Infor ERP SyteLine je na českém trhu dodáván společností ITeuro, která tento systém úspěšně nasadila ve více než dvaceti výrobních podnicích. SyteLine tedy není u nás co do počtu implementací významně zastoupen. Příčinou je zejména slabá marketingová podpora ze strany výrobce systému, a to nejen v ČR. Tuto výhradu nakonec vyjádřil i Gartner ve svém letošním hodnocení. Tento fakt však nijak neubírá na kvalitě produktu a jeho možnostech efektivně řídit výrobní firmu. Dokladem mohou být významné reference společnosti ITeuro, z nichž můžeme zmínit například Českou zbrojovku Uherský Brod nebo Strojírny Třinec – tedy podniky, které pomocí SyteLine plánují a řídí výrobu. K dalším exkluzivním zákazníkům patří společnost Grund, která využívá SyteLine MultiSite APS – řešení obohacené o funkcionalitu SCM umožňující kolaborativní plánování v řetězci. Toto unikátní řešení ukazuje, že kolaborativní plánování může pozitivně ovlivnit důležité podnikové ukazatele. Ve společnosti Grund se jednalo konkrétně o tato zlepšení:

• přes navýšení výroby o 22 procent během prvního pololetí 2006 došlo k poklesu skladových zásob o 17 procent,
• objem rozpracované výroby se během prvního pololetí 2006 snížil o padesát procent.

Ve světě se SyteLine daří nad očekávání velmi dobře. Dosáhl již více jak pěti tisíc referencí, což jej řadí mezi produkty s globální působností a jistotou dalšího rozvoje. K jeho významným uživatelům patří například společnosti Equipment International, Tutco nebo Schenck AccurRate. Tyto i další firmy volí SyteLine především pro jeho osvědčenou funkcionalitu, která pomáhá eliminovat náklady, optimalizovat podnikové procesy a zlepšovat provozní efektivitu celé organizace. Podívejme se nyní podrobně na oblast, v níž SyteLine dominuje svými možnostmi a funkcemi – plánování a řízení výroby.

Co vstupuje do plánovacího procesu

SyteLine rozlišuje několik typů vstupů pro plánování. Mohou to být finální vyráběné produkty prodávané zákazníkům, nakupované materiály, komponenty (díly, podsestavy) a samozřejmě také nástroje, přípravky a služby kooperace. Dalším vstupem jsou technologické kusovníky. Jde o propojení dvou struktur (pracovních postupů a materiálového konstrukčního kusovníku), které se v podnicích běžně používají. Jednotlivé části představují strukturu kusovníku, a mohou tak vznikat i víceúrovňové kusovníky.

Do plánovacího procesu vstupují také parametry plánování (např. do omezených nebo neomezených kapacit), zdroje či skupiny zdrojů, které definují kapacitní omezení systému nebo dostupnost zdroje (směny, svátky apod.).

V neposlední řadě je třeba počítat s poptávkou a požadavky zákazníků, tedy konkrétními zakázkami a neadresnými prognózami, pojistnými zásobami atd. Součástí plánování jsou rovněž dodávky, které tvoří protipól poptávce. Jde o množství na skladě, nákupní objednávky, požadavky na nákupní objednávky, rozvrhy výroby apod.

Jak plánuje SyteLine

Plánovací proces začíná okamžikem přijetí požadavku na konkrétní položku, množství a datum dodání (datum plnění). Zákazník přitom buď zadá požadované datum, či se na něj zeptá. Od tohoto data se začíná plánovat zpětně. Systém prochází podklady, technologický kusovník, a poté zároveň plánuje materiál a kapacity. Dochází tedy k tzv. zaplánování, při němž se zjišťuje, kdy lze začít pracovat na jaké operaci a s jakým materiálem. APS tak při tomto procesu zjistí datum uvolnění požadavku v souladu s požadovaným datem plnění.

Pokud systém při zaplánování nenarazí na omezení dnešního data, je vše v pořádku. Kapacity se alokují na danou zakázku, přičemž nebudou již použity na žádnou jinou a datum plnění se potvrdí. To je však ten jednodušší případ. Pokud systém při zaplánování zjistí, že by se dostal do minulosti, tak svou činnost ukončí. Kapacity, které si alokoval, zase uvolní a stejný požadavek začíná plánovat dopředně. Na konci tohoto plánování systém sdělí, že požadované datum není možné a určí nové. Následně proběhne ještě jeden zpětný běh, tzv. optimalizační, který vychází z nového data plnění. Jeho smyslem je možnost dosáhnout zkrácení průběžné doby.

Systém plánuje po jednotlivých zakázkách (požadavcích) podle priorit a vždy nejprve zpětně. Pokud nenarazí na omezení dnešního data, bere další v pořadí a provede zaplánování. V případě, že narazí na dnešní datum, provede plánování dopředně a ještě jednou zpětně – optimalizačně. V systému je také možno stanovit i tzv. virtuální dnešek a plánovat právě vůči tomuto datu. Toto vše se děje skryto před očima uživatele – na pozadí.

APS a podpora štíhlé výroby

APS systém funguje tak, že při přeplánovaní potvrzené příkazy chápe jako fixované v čase (krátký horizont) a plánované vymaže a znovu zaplánuje vše, co je třeba. SyteLine APS používá dva typy zaplánování:

• globální – přeplánují se všechny požadavky, zakázky (zpravidla jednou denně, v nočních hodinách), kdy dochází k optimalizaci.
• zaplánování jedné zakázky – nástroj, který používají nejvíce obchodníci pro ověření termínu. Plánuje se pouze jedna zakázka do volných kapacit. Neprobíhá tudíž optimalizace oproti ostatním zakázkám, ty se tedy nepřepočítávají. Výsledek, respektive vrácený termín dané zakázky je reálný, jednoduše realizovatelný, který se může globálním zaplánováním jenom zlepšit.

SyteLine ctí zásady štíhlé výroby, bere v úvahu jak dostupnost kapacit, tak i materiálu. Principy štíhlé výroby samozřejmě dodržuje i v oblasti nákupu. Typickým představitelem je nakupovaná položka, která není na skladě. Systém podle průběžné doby navrhne nejpozdější možný termín uvolnění objednávky, vytvoří tedy zásobu až v okamžiku, kdy je to nezbytné. Do doby uvolnění mohou přijít další zakázky, které potřebují stejnou položku. Požadavky se tak kumulují a místo několika nákupních objednávek se vytvoří pouze jedna na vyšší množství. To vede ke snížení administrativních nákladů nebo také k možnosti získat množstevní slevy. U nakupovaných položek je průběžná doba daná v systému na úrovni jednotlivých položek.

Práce se zdroji – pokročileji než s DBR

V rámci struktury technologického kusovníku jsou kromě standardních údajů (normy, doba nastavení, doba přesunu z předchozího pracoviště) ke každé jednotlivé operaci definovány požadavky na zdroje z jednotlivých skupin zdrojů. Zdroje mají abstraktní formu, nejsou v systému přesně dané. Představují je jak lidé nebo strojní zařízení, tak například i formy, přípravky či montážní prostory.

V časových horizontech je možno nahlížet na zdroje buď jako na omezené, či neomezené, neboť v plánovacím období například jednoho měsíce je lze na rozdíl od týdenního plánu měnit. Plánování určitých zdrojů je možno nastavit jako finitní (určité, konečné) a ostatní jako infinitní (neurčité). Na počátku je vhodné nastavit jako finitní pouze kritické zdroje. Systém využívá pokročilejší řídící koncept, než je DBR, jelikož počítá s úzkými místy, které pokaždé propočítává na všech úrovních.

Operace nemusí být omezená pouze na jednu skupinu zdrojů. Systém umožňuje definovat i více skupin zdrojů. Může se například objevit požadavek na operaci přesného vrtání. Pak je potřeba zajistit jeden nebo více operátorů ze skupiny „Zkušený vrtač“ a jednu nebo více vrtaček ze skupiny „Přesné vrtání“. Výhodou tohoto přístupu je, že v rámci pracovního postupu či dílenských operací neurčujeme, které konkrétní zdroje budou na operaci přiděleny, ale definujeme požadované vlastnosti. V případě nákupu nové přesné a výkonné vrtačky není třeba procházet pracovní postupy všech položek a kontrolovat, kde by byla použitelná. Zařadí se pouze do dané skupiny zdrojů. Pracovní postup vychází z již nadefinovaných vlastností. Zjednodušuje se tak údržba celého modelu. Přiřazením přesné a výkonné vrtačky do skupiny zdrojů „Přesné vrtání“ se zvýší kapacita v rámci dané vlastnosti.

Výstupy a způsoby prezentace výsledků

Výstupní údaje poskytované ze SyteLine APS lze rozdělit na údaje o zahájení a ukončení jednotlivých plánovaných výrobních příkazů, údaje o plánovaných nákupních objednávkách, plánované údaje o plnění zakázek a hlášení o výjimkách. Plánované údaje o plnění zakázek se dynamicky udržují. Systém je při každém globálním plánování přepočítává. V případě výpadku pracoviště je termín plnění zakázky posunut a systém pak zobrazuje seznam zpožděných zakázek.

Podívejme se ještě na hlášení o výjimkách. V praxi může nastat situace, kdy byla přijata zakázka, začne se vyrábět a zákazník v průběhu její realizace zakázku zruší. Plánovači se pak v takovémto hlášení objeví například typ výjimky „výroba není nutná“. Je pak pouze na jeho rozhodnutí, zda výrobu položky dokončí (pokud existuje možnost jejího dalšího prodeje), nebo zda produkci ukončí (jedná-li se o unikátní zakázku).

SyteLine APS nabízí plánovači uživatelské rozhraní v podobě nástroje zvaného Analyzer nebo umožňuje čerpat údaje v rámci jednotlivých modulů Infor ERP SyteLine. Analyzer je k dispozici v rámci intranetového prostředí a shrnuje základní typy nástrojů, se kterými lze v rámci APS pracovat. Slouží pouze pro analýzu naplánovaných údajů. Od prostředí ERP systému se Analyzer liší v tom, že nabízí veškeré analytické nástroje pohromadě. V ERP je pak funkcionalita APS rozdělená podle jednotlivých používaných oblastí a je upřednostňována pro operativní zásahy.

Pohled obchodníka v ERP systému

Funkcionalitu APS využívají nejen plánovači, o nichž se ještě zmíníme, ale také obchodníci. Ti do APS vstupují v prostředí ERP systému. Prvním krokem interakce obchodníka se systémem je zadání zakázky (počet kusů, datum plnění atd.). Následuje ověření termínu přislíbení zakázky zákazníkovi – v SyteLine jde konkrétně o provedení funkce CTP (capable-to-promise), která pak provede celý proces zaplánování. Systém bere v úvahu položky, které se nacházejí na skladě či dodávky nacházející se na cestě (ATP – available-to-promise). Potom provádí odhad dostupných kapacit (CTP). ATP reprezentuje dostupné nebo do výroby již zaplánované položky, CTP představuje nové zaplánování, respektive novou dodávku.

Obchodník prostřednictvím tohoto komplexního nástroje dostává informaci o datu plnění a jeho případném posunu a údaj o množství, které lze z dané zakázky k požadovanému termínu dodat, ať už například ze skladu nebo na základě rozpracovanosti či dostupnosti výroby. Díky těmto informacím pak může obchodník se zákazníkem jednat například o částečné dodávce. Obchodník si také může zobrazit detail plánu jako v Analyzeru, a to včetně kritické cesty a položek. Tyto informace lze ověřit ještě u nákupčích – zda nebude možné zajistit dodávku z jiných zdrojů nebo ji nahradit vhodným substitutem apod. Poté obchodník rozhodne o potvrzení termínu dodávky.

Funkcionalitu v oblasti obchodu lze obohatit rozšířením funkcionality o Konfigurátor. Tento nástroj umožní obchodníkovi nakonfigurovat finální produkt na základě předem definovaného modelu (např. jízdní kola – konfiguruje se barva a příslušenství). Na základě konfigurace se přímo vytvoří technologický kusovník, který obsahuje informace nutné pro plánování a výrobu.

Pohled plánovače v aplikaci Analyzer

V prostředí Analyzeru se pracuje s tzv. alternativami. Výchozí – nultá (aktuálně platná, výrobní) – slouží pro tvorbu další alternativy, se kterou lze provádět tzv. what-if (co-když) plánování. Bez zásahu do operativního prostředí je tak možno simulovat například vliv přidání pracovní směny, urychlení dodání konkrétní položky na výsledek plánování atd. Alternativy v APS systému poskytují plánovači možnost odzkoušet si svá doporučení či rozhodnutí a zjistit, jestli to přispěje ke zlepšení výsledku plánu jako celku. Na výsledky alternativ lze nahlížet přes jednotlivé zakázky nebo požadavky, skupiny zdrojů a jednotlivé položky v čase.

Základní pohled tvoří tabulka, kde se nejčastěji zobrazuje setřídění zakázek podle zpoždění. V tabulce se ukáže jak aktuální dnešní zpoždění, tak zpoždění budoucí (např. výroba zakázky ještě nezačala, ale systém ví, že vzhledem k výluce na zdroji nebude schopen výrobu zabezpečit). Tento pohled zpravidla využívají obchodníci, kteří si zobrazí své zpožděné zakázky, které je nutné řešit. Můžou si ověřit, zda je možné zpoždění zkrátit, nebo eliminovat. Systém používá zvýraznění kritické cesty a barevně označuje zpoždění. Primárně se tedy hledá zpoždění na kritické cestě, což lze samostatně zobrazit. Na to, jak a kde hledat problém, neexistuje univerzální odpověď. Přestože má v určitých případech smysl hledat úzké místo pro jednotlivé zakázky, obecné doporučení zní: nehledejte problém pro jednotlivé zakázky, ale řešte úzká místa přes jednotlivé skupiny zdrojů a vytížení skupin zdrojů.

Jak se pracuje se zdroji a položkami v čase

Pohled přes jednotlivé skupiny zdrojů umožňuje analyzovat jejich úzká místa. Jedná se o zdroje, které mají větší vytížení, než dovoluje zadaná mezní hodnota. Parametrem pro zobrazení je počáteční datum, od kterého se má výsledek zobrazit, a časový interval. Pro strategický pohled se volí období v řádu měsíců, pro operativní rozhodování pak rozsah v týdnech nebo dnech.

Na jednotlivé výrobní dávky či příkazy lze nahlížet prostřednictvím Ganttova diagramu, který umožňuje zobrazení na základě volby časových úseků (hodina, osmihodinový pracovní cyklus, den, týden, měsíc).

Výstupem pohledu přes jednotlivé položky v čase je tabulka, která zobrazuje její aktuální stav na skladě, dále její vývoj a koncový stav. To je doplněno vizuálním zobrazením v čase. V aplikaci Analyzer může plánovač pracovat ještě s jedním „problémovým“ oknem. To umožňuje zobrazit souhrn potíží. K nejčastěji sledovaným informacím patří počet zpožděných zakázek, počet úzkých míst ve skupině zdrojů, úzká místa položek apod. Tyto údaje se poté plánovač snaží snížit na minimum. Například vyřešením úzkého místa položky (nejvíce zpožděných požadavků) je možno zlepšit průběžnou dobu zakázek, do nichž tyto položky vstupují.

Jak lze pořídit SyteLine

SyteLine lze v ČR pořídit klasickou cestou koupě licencí, implementačních a servisních služeb. Licence jsou poskytovány buď jako tzv. plné, nebo omezené. Plné licence fungují bez jakýchkoliv omezení (vyjma nastavení práv administrátorem systému), s rozšířenými právy na určité typy aplikací (např. pokročilé plánování a rozvrhování výroby), nebo s určením na pojmenované uživatele. Omezené licence slouží pouze ke sběru dat (např. odvádění výroby nebo skladové operace). Implementační a servisní služby jsou nabízeny v rozsahu a cenách odpovídajícím segmentu středně velkých firem.

Novinkou, která již ve světových podnicích našla uplatnění, je pořízení a provoz SyteLine na základě modelu SaaS (software as a service). Tuto skvělou možnost ocení zejména ty společnosti, které chtějí jít cestou nízkých pořizovacích nákladů a financovat provoz informačního systému na základě měsíčního předplatného. K dispozici je samozřejmě více licenčních modelů. Model SaaS je schopna nabídnout také společnost ITeuro, a to dle individuální potřeby zákazníka.

Hana Klčová je analytičkou Centra pro výzkum informačních systémů, odbornou asistentkou Fakulty managementu a ekonomiky UTB ve Zlíně a konzultantkou poradenské společnosti CVIS Consulting.

Petr Sodomka je předsedou Centra pro výzkum informačních systémů, docentem Fakulty managementu a ekonomiky UTB ve Zlíně a jednatelem poradenské společnosti CVIS Consulting.