Mít stálý přehled o zakázkách, jejich rozpracovanosti, nákladech, výrobních časech nebo produktivitě práce je pro menší a střední firmy základem zefektivňování výroby. Jak toho dosáhnout? Jde o to mít správné informace ve správný čas a také umět pružně reagovat na změny. Podporu nám při tom může poskytnout synergie ERP s aplikacemi typu MES, PLM či CAD.

Vedle „správných informací ve správný čas" dále potřebujeme schopnost pružně reagovat na změny přicházející z podnětu zákazníka (např. úprava tvaru, změna počtu kusů) i vlivem naší vlastní činností (např. jiný rozměr nakupovaného materiálu, změna konstrukce). Tyto změny ovlivňují celý výrobní proces a tím také data informačních systémů, které s ním mají co do činění, tedy aplikací typu ERP, PLM, CAD, CAM, MES a podobně. Zaměřme se tedy na jejich synergii, která může přinést více, než kdyby dané systémy fungovaly osamoceně.

Začněme ERP systémem. Ten by měl být v první řadě navržen pro řízení výroby v malých a středních firmách. Snaha implementovat „velký" systém používaný ve velkých firmách a nadnárodních společnostech do prostředí menší firmy je obvykle zničující pro všechny zúčastněné, byť by to byl systém sebeznámějšího jména. ERP pro střední firmy musí být konfigurován na uživatele a nabízet mnoho variant užití. Měl by být použitelný ke sledování postupu od přijetí poptávky přes nabídku k zakázce, nákup materiálu, skladovou evidenci, výrobu, kooperace, kontrolu až po expedici. Ale může se také přizpůsobit malé firmě, kde není tak rozsáhlá administrativa, kde si majitel sám eviduje zakázky, vystavené objednávky, sklady a vystavené dodací listy. Systém musí být schopen pracovat s různými typy výrob: sériovou, malosériovou, zakázkovou, aby bylo možné jej použít v kusové výrobě, jako jsou nástrojárny nebo různé zakázkové dílny, ale i v lisovně plastů, plechů a podobně. V případě nastavení pro sériovou výrobu musí pracovat s kusovníky a technologickými postupy.

To, že by měl mít ERP systém jednoduché ovládání, je samozřejmost. Se systémem, který by neměl variantní kusovník, alternativní technologie a podobně, by asi nikdo z nás v dnešní době již pracovat nechtěl. Při tvorbě technologických postupů musí existovat funkčnost, která umožňuje kopírovat již založený postup k dalším položkám, používat vzorové postupy atd. Pro většinu firem je naprosto nezbytné pro položky či operace zadávat kontrolní body, jejich hodnotu a případnou toleranci. Příslušný pracovník kontroly pak musí zadat skutečně naměřené hodnoty a v případě rozdílu zde pak může poznamenat, proč výrobek pustil dál.

Nejdůležitější položkou systému je zakázka. S ní jsou svázány všechny ostatní moduly. Je vhodné evidenci zakázek barevně rozlišit podle termínu dodání nebo podle stavu, ve kterém se zakázka právě nachází. Barevné rozlišení musí být konfigurovatelné na přání zákazníka. Standardní ERP systém pracuje s čárovými kódy (pomocí čteček na dílně si pracovníci přihlašují a odhlašují práci, odesílá se a přijímá materiál na kooperace, ...). Takovýto sběr dat poskytne spoustu informací, například kolik času bylo třeba ke zhotovení zakázky, kolik času byli jednotliví zaměstnanci přihlášeni na této zakázce a na jaké operaci, jaké stroje na zakázce běžely a jakou dobu. Ale poskytne také informace o rozpracované zakázce, tedy v jaké fázi výroby se právě nachází, případně který dělník teď na ní pracuje. Takto získané údaje se jednoduše přepočítají na cenu za práci a jsou evidovány v nákladech na zakázku.

Pokud je dílna vybavena MES systémem, dostává samozřejmě informace detailnější. Pracovníci zde například vědí, co konkrétně se v danou chvíli děje na kterém stroji. Pokud spojíme ERP a MES, dostáváme synergický efekt, protože se spojí informace o tom, co bude (ERP), s tím, co se děje (MES), takže online vidíme například to, že daná položka skutečně nebude dnes vyrobena, jak bylo původně plánováno, protože stroj, který ji měl už pět hodin obrábět, od rána stojí.

Další oblastí, která může přinést synergický efekt, je propojení ERP s CAM. Například modul označovaný jako „nákup" je přímo spojený se zakázkou. Na straně ERP je zde možné vystavit objednávku přímo na druh a množství materiálu, který je potřeba ke zhotovení zakázky. Po jeho převzetí na sklad lze ve skladovém modulu materiál „vydat" přímo na zakázku. Hodnota takto vydaného materiálu se přirozeně eviduje v nákladech na zakázku. Pokud to propojíme s CAM, dostane nákupčí přesný rozměr polotovaru, který použil programátor NC stroje. Pokud je z jakéhokoliv důvodu naskladněn polotovar větší, programátor dostane zpět tuto informaci, aby mohl vytvořit nový hrubovací program. Pokud NC program vytvoří nebo změní, změní se také čas operace, který CAM opět předá ERP a ten si přepočítá plánovaný termín dokončení obrábění. Výsledek? Pokud propojím ERP, MES a CAM, mohu velmi detailně analyzovat obráběcí cyklus a hledat cesty k jeho zlepšování, protože mám k dispozici odhadovaný strojní čas technologem, vypočítaný strojní čas z NC programu a skutečný čas obrábění z MES.

Propojení s PLM

Na závěr se podívejme ještě na zapojení PLM systému. Vzhledem k množství dat uchovávaných v digitální podobě asi nikdo nepochybuje o tom, že každý ERP systém musí minimálně umožnit ukládat přílohy k jakémukoliv záznamu. Otázkou je, jak to provede. Má přitom v podstatě dvě možnosti, zaprvé sdílenou složkou na serveru, zadruhé integrací s PLM systémem. O první variantě se zde nebudu dále rozepisovat, protože pokud někdo ukládá cenná data tímto způsobem, tak je, velice mírně řečeno, dobrodruh. Přesto se ještě dnes najde software, jehož prodejci prohlašují, že dodávají ERP pracující s přílohami právě tímto způsobem. Cestou, jak nepřijít o data, a nejde jenom o jejich zničení, ale také ochranu před nepovolanými zraky, je integrace ERP s PLM. Jedině tak lze zajistit, aby důležité dokumenty viděli jenom oprávnění uživatelé, editovali je jen ti, kterým to povolíme, že je k výrobní zakázce přidán správný výkres atd. Takovouto základní funkcionalitou by měl disponovat každý ERP systém již v základní ceně. Samozřejmě při vyšších úrovních nasazení PLM systému je komfort uživatele mnohem vyšší, zejména při integracích s CAD systémy.

Ladislav Peleška Autor je vedoucím ERP divize ve společnosti TD-IS.