aneb 1 + 1 = 3.

Stále vzrůstající tlak na snižování nákladů a snaha dosahovat neustálého a udržitelného růstu nutí společnosti využívat veškerých možností, které jim pomohou splnit stanovené cíle. V této snaze jsou jim hlavními pomocníky informační systémy. Ať už se jedná o software pro podporu vztahů se zákazníky (CRM), řízení životního cyklu produktů (PLM) nebo dodavatelského řetězce (SCM), každý z nich je součástí skládačky zvané „dobře fungující společnost“. Firmy tak mají k dispozici stále větší množství dat, na jejichž základě mohou dělat potřebná rozhodnutí.

Základ úspěchu je ERP

Ne vždy je však v lidských silách vzít v úvahu veškeré informace, které by rozhodnutí měly ovlivnit. Proto se opět obracíme o pomoc k sofistikovaným nástrojům, které z nepřeberného množství dat vyberou ta relevantní a nám pak předloží informaci, kterou potřebujeme. Jedním z nich jsou ERP systémy. Ty dokážou svým širokým záběrem postihnout veškeré firemní procesy, umožní jejich standardizaci a následně i lepší řízení. Jak těchto procesů, tak celé společnosti. Dochází tak k eliminaci neefektivních kroků a automatizaci řady dříve manuálně vykonávaných postupů. Ke všem datům, mnohdy z nesourodých zdrojů, tak máme přístup přes jednotné prostředí a můžeme s nimi dále lépe pracovat. Výhodou také je, že ti, kteří doposud podobný nástroj nevyužívají a chtěli by těžit z jeho předností, nemusí měnit svou stávající firemní strategii. Naopak zavedení tohoto systému jim ji umožní lépe vykonávat.

Bez BI může být růst omezený

Vedle ERP systému je druhým prostředkem zastřešujícím snahu firem o co největší efektivitu a udržitelný růst business intelligence, respektive analytické nástroje. Dnešní vysoce konkurenční svět obchodu vyžaduje rychlá a správná rozhodnutí. Není čas zabývat se rozborem situací dny, ani hodiny, a tak je u takovýchto nástrojů kladen důraz na intuitivní snadné použití s rychlými výsledky. Bez vhodných nástrojů není jednoduché tyto požadavky splnit, zvláště když se množství dat vstupujících do rozhodovacího procesu stále zvětšuje.

Řada firem za analytický nástroj považuje také tabulkové procesory. Ano, jistě mohou být dobrým pomocníkem a řadu úkolů zvládnou, avšak z hlediska komplexnosti a snadného použití je nelze s dedikovanými prostředky srovnávat. Společnosti, které ve svých odvětvích patří k lídrům, využívají k získání potřebných výstupů z dat business intelligence. Na rozdíl od nich společnosti na chvostu pomyslného závodu z velké většiny využívají k těmto účelům tabulkové procesory. Zbytečně se tak ochuzují o pozitiva, která může plnohodnotné BI firmě přinést.

Jak vlastně poznat, že firma dospěla do fáze, kdy už si nevystačí s tabulkovým procesorem a pro svůj další úspěšný rozvoj potřebuje právě takové plnohodnotné analytické řešení? Ve chvíli, kdy jsou pro takovouto firmu pravdivá tato tvrzení, je nejvyšší čas, aby její vedení začalo o business inteligence uvažovat.

Existuje několik verzí „správných“ informací

Určitě se vám také stává, že na poradách má v podkladech každý různé údaje v závislosti na tom, z jakých zdrojů informací čerpal a zda tyto zdroje již vzaly v úvahu poslední aktualizaci dat. Efektivita a smysl porad je pak diskutabilní.

Není možné provádět hloubkové analýzy

Z informací, které máte k dispozici, jste schopni zjistit, která pobočka má největší tržby, ale už je pro vás obtížné, ne-li nemožné zjistit, jaké produkty byly nejprodávanější v jednotlivých obdobích nebo jaký měla na prodeje dopad marketingová kampaň. Ochuzujete se tak o řadu důležitých informací.

Je obtížné nalézt v datech podstatné informace

Když potřebujete rychle zjistit statistické údaje pro obchodní jednání, obvykle vám dělá problémy je získat a jejich nalezení trvá příliš dlouho. Nejedná se o aplikaci Murphyho zákona, ale o absenci analytického nástroje.

Není možné včas a správně identifikovat problémy

Objevili jste někdy problém až ve chvíli, kdy už ho nebylo možné úspěšně vyřešit, nebo bylo obtížné určit, co ho způsobilo a zda je situaci potřeba řešit? Opět je to známka toho, že ve vaší společnosti chybí řešení pro analýzu dat.

Synergie ERP a BI

Analytické nástroje představují pro firmy možnost, jak přesněji řídit svůj chod a dosahovat lepších výsledků. Avšak spoléhat se pouze na BI, že sjednotí data z obtížně propojitelných zdrojů, může znamenat, že se ochudíte o některá pozitiva, která přináší. Pro sjednocení informačních toků jsou, jak již bylo řečeno, ideální ERP systémy. Vhodným modelem pro fungování společnosti je nasazení jak ERP, tak BI. V praxi to pak probíhá asi takto. ERP systém vybere z množství dat ta relevantní a vytvoří z nich informaci. Na základě takových informací BI vytvoří zprávy, přehledy a reporty, tedy praktické a snadno čitelné výstupy. Tyto výstupy pak slouží vedoucím pracovníkům k rozhodování, které je díky jejich přehlednosti a správnosti snazší, rychlejší a takzvaně informované, tj. zakládá se na jasných datech a není řízeno jen intuicí.

Výhody spojení mezi ERP a BI se projeví, pokud například potřebujeme získat agregovaná data, trendy vývoje nebo odchylky ukazatelů. V tomto případě nám tyto informace na základě dat z ERP vygeneruje BI. Na druhou stranu je přes reporty získané z BI snadné zobrazit zpětně vstupní data uložená v ERP. Takovýto obousměrný posun v množině dat na několika úrovních je velice užitečný pro lepší porozumění chodu společnosti a následné správné rozhodování.

Podle průzkumu výzkumné společnosti Aberdeen Group pouze 32 procent malých a středních podniků využívajících ERP má své řešení rozšířené také o BI nebo jiný analytický nástroj. Na druhou stranu řešení BI využívá 31 procent všech malých a středních podniků. Z nich 51 procent nemá implementován ERP systém. Firmy využívající pouze BI často investují do účetního softwaru nebo CRM a spoléhají na BI, že tyto části, a hlavně data z nich plynoucí pospojuje. To ale není nejvhodnější řešení. Tím je využití propojení ERP s BI a možností, které toto spojení nabízí. Propojení ERP a BI přináší více výhod, než kdyby každý z těchto nástrojů fungoval odděleně. Ideálně se doplňují a nabízejí řadu synergických efektů. Zkrátka zde platí rovnice: jedna plus jedna rovná se tři.

Kamil Práza
Autor působí jako senior business consultant ve společnosti SAP ČR.